Sympozium Home office právní a společenské souvislosti

Videa z konference

Tématem první akce letošního Pražského právnického podzimu byly právní a společenské souvislosti home office. Bylo jim věnováno odborné pracovní sympozium, které se konalo 16. 9. ve Vlasteneckém sále pražského Karolina.
Po dvou letech konečně zase naplno usedli do konferenčních místností. A přesto stín vržený dvouletkou koronavirového mlčení někde v rohu zůstal. To, co se přihodilo v životě občanském, masově ovládlo i život pracovní. To, co označujeme (asi nepřesně) jako „home office“, se stalo v uplynulých dvou letech z dřívějšího výjimečného benefitu pro zaměstnance masově uplatňovanou formou výkonu práce. Tím se samozřejmě odkryl problém, který je pro naši společnost, postavenou na fascinaci právem, okamžitou inspirací k činu. Údernické heslo doby zní: Home office je třeba pořádně zregulovat! A tak jsme se dobrali k situaci, kdy je v připomínkovém řízení návrh novelizace zákoníku práce, který usiluje o implementaci evropských pravidel.
V úvodu promluvila jedna z vůdčích postav zdejší teorie pracovního práva prof. JUDr. Věra Štangová z Právnické fakulty UK, která nejen formulovala základní rámec předmětu sympozia, ale připomněla také společenské a historické souvislosti, na něž se někdy zapomíná. Home office (přesněji však spíš homeworking nebo teleworking, máme-li setrvat u anglické terminologie, zkrátka práce z domova) je historická forma výkonu práce, dnes opět vysoce populární. Pracovník při ní opouští tradičně vnímaný zaměstnanecký pracovní prostor modernity a přenáší svou aktivitu do domácího (či jiného) prostředí.
Prof. Štangová poukázala na to, že vnímání institutu home office se výrazně mění. V této souvislosti se zabývala mj. otázkou tzv. práva na odpojení, které se formuje jako korekce představ o tom, že home office znamená pracovní zapojení „24/7“. O návrhu novely zákoníku práce obšírněji hovořil prof. JUDr. Petr Hůrka, náměstek ministra vnitra pro státní službu, který vyjádřil silnou podporu připravované novelizaci a označil předkládaný návrh za dobře legislativně uchopený.
Po úvodní akademické části dostali slovo ústavní soudci JUDr. Jaromír Jirsa (Zaměstnanec, home office a slabší strana sporu) a JUDr. Tomáš Lichovník (Úvahy o home office a rovnosti). Zdůrazňovali jednak potřebu střízlivého přístupu k možnostem, které tento institut skýtá, neboť za důležitý považují i osobní kontakt na pracovišti spojený s předáváním zkušeností a budováním pracovního kolektivu, jednak také význam uspořádání vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem primárně podle konkrétních praktických potřeb. Oba evidentně preferují ponechat co největší svobodu v rozhodování o použití této formy výkonu práce na obou stranách pracovněprávního poměru. Na celou řadu právních úskalí práce z domova poukázala advokátka Mgr. Marie Janšová, předsedkyně představenstva Czech Employment Lawyers Association, a přidala též úvahy de lege ferenda. Do rozpravy přispěla rovněž senátorka MUDr. Jitka Chalánková, která označila home office jak za velkou příležitost, tak i za zdroj řady rizik.
Tomáš E. Dombrovský, analytik pracovního trhu (LMC., s. r. o.) hovořil o práci z domova (a odkudkoliv) na podkladě dat z běžné praxe českých firem a jejich zaměstnanců. Podobně zaujalo vystoupení Ing. Petra Zajíčka, experta organizace práce (2N Telekomunikace), na téma HR v době hybridních modelů práce. K tomu se přidal se zajímavým výkladem Mgr. Ing. Jan Scholle, člen výkonného výboru Unie státních zástupců, který promluvil o práci z domova na pomezí justice a veřejné správy.
O závěr se výborným vystoupením postarala zástupkyně Hospodářské komory ČR JUDr. Markéta Schormová, která se pokoušela najít odpověď na otázku vskutku sugestivní: komu vlastně regulace home office prospěje.